O mikroregionu

Vyšší územně správní celek: Jihočeský kraj
Region: Šumava
Okres: Prachatice
Účel svazku: regionální rozvoj
Právní forma: právnická osoba

Kontakty zde...

Předmětem činnosti tohoto mikroregionu je prosazování záměrů týkajících se svým rozsahem a významem spádového území a další aktivity, související s propagací mikroregionu a celého zájmového území.

Samotné jádro Mikroregionu Horní Vltava-Boubínsko tvoří obce na území NP a CHKO Šumava. Obce leží v povodí horní části Studené a Teplé Vltavy a okolí Boubína.

Základní charakteristika mikroregionu
Dne 20.10.1999 došlo přidělením identifikačního čísla k založení mikroregionu Horní Vltava-Boubínsko.
Cestovní ruch
Poloha a terénní členění území mikroregionu nabízí jeho široké turistické využití. Území disponuje atraktivním a hodnotným přírodním potenciálem, zejména pro pěší turistiku, cykloturistiku, houbaření, koupání, rybaření, jízdu na koni.
Doprava
Dosažitelnost regionu pro návštěvníky jak z vnitrozemí, tak i ze sousední země je dobrá, včetně napojení na Bavorsko prostřednictvím silničního hraničního přechodu Strážný – Philippsreut, který patří mezi nejvytíženější hraniční přechody v regionu Šumava.
Fyzické a geografické podmínky
Území leží v nadmořské výšce od 694 do 1065 m n.m. Nejvýše položenými místy v mikroregionu jsou Černá Hora (1 315 m n.m.) na jihozápadě a Boubín (1 362 m n.m.) v centrální části mikroregionu.
Malé a střední podnikání
Oblast malého a středního podnikání je v mikroregionu zastoupena většinou malými podniky, obvykle zaměstnávajícími přibližně 5 zaměstnanců.
Obyvatelstvo
K 1.3.1991 žilo v mikroregionu Horní Vltava–Boubínsko celkem 14 541 obyvatel, z toho cca 83 % ( 12 007 obyvatel) ve městech Vimperk a Volary.
Průmysl
Mikroregion Horní Vltava-Boubínsko nemá dnes kromě dřeva jiné přírodní zdroje, ani další předpoklady pro průmyslový rozvoj, proto se v mikroregionu průmyslová výroba příliš nerozvíjela. Průmysl však ovlivňuje sociálně ekonomickou situaci obyvatel mikroregionu, neboť průměrně 30% práceschopného obyvatelstva vyjíždí za prací zejména do spádových měst.
Technická infrastruktura
Stav vodovodní sítě, ČOV, plynofikace,...
Zemědělství
Horská krajina, ve které se mikroregion rozkládá, nedává předpoklady pro intenzivní zemědělství. Z kategorií zemědělské půdy jsou nejvíce zastoupeny travnaté pozemky – louky a pastviny. Zemědělská půda tvoří cca 30% plochy mikroregionu.
Životní prostředí
Mimořádné přírodní a krajinářské podmínky Šumavy vedly v minulém století k vyhlášení některých cenných území za chráněná (Boubínský prales). Již na počátku minulého století se zrodila myšlenka vyhlásit nejcennější oblasti Šumavy za národní park. Národní park zahrnuje nejméně dotčenou oblast šumavské přírody a tvoří jádro biosférické rezervace.